ČSSZ zpřístupnila online každému jeho „konto“ dob pojištění
Od března letošního roku se může každý občan kdykoliv, snadno a bezpečně přihlásit na portál…
Příspěvek na dovolenou pro rok 2018: až 20.000,– Kč
K oblíbeným zaměstnaneckým benefitům se řadí i příspěvek na dovolenou. Nepatří sice k těm zcela standardním, zato může přinést významné úspory do rodinného rozpočtu zaměstnance, který se rozhodne tento příspěvek využít.
Výše příspěvku na dovolenou pro rok 2018
To, co nás patrně zajímá nejvíce, je výše příspěvku. Ta může podle zákona dosáhnout až 20.000,- Kč ročně pro jednoho zaměstnance. Do této kategorie náleží jak zaměstnanec na plný pracovní poměr, tak zaměstnanci vázaní dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti. Příspěvek se vztahuje rovněž na rodinné příslušníky zaměstnanců.
Maximální možná výše příspěvku na dovolenou je 20.000,- Kč za rok pro jednoho zaměstnance.
Částka podléhá menšímu zdanění a je tedy výhodná pro obě zúčastněné strany. Zaměstnavatel zaplatí klasickou 19% daň z příjmu a v případě, že by se udělit zaměstnanci tento benefit jako finanční bonus ke mzdě, pak musí ještě uhradit náklady na sociální a zdravotní pojištění. Zato zaměstnanec nemusí přijatou částku již danit vůbec. Pro zaměstnavatele se tedy jedná o vhodný nástroj pro optimalizaci daní.
Příspěvek na dovolenou je proplácen zpětně
Příspěvek na dovolenou se proplácí zpětně. Není možné, aby zaměstnavatel dal zaměstnanci peníze určené na uhrazení dovolené předem, v takovém případě by se totiž jednalo o odměnu k řádné mzdě, která by podléhala běžnému zdanění.
Příspěvek na dovolenou má naopak stanovenou výši a zaměstnavatel po splnění dovolené proplatí předložené faktury, které si zaměstnanec sám vybere (například účty z hotelu, od cestovní kanceláře nebo letecké společnosti). Typ dovolené či zájezdu může být libovolný a zcela závisí na zaměstnanci, který příspěvek na dovolenou bude čerpat.
Jak příspěvek na dovolenou získat?
A jak příspěvek na dovolenou získat? Příspěvek je možno udělit jen vybraným zaměstnancům, stejně jako jej uplatnit paušálně (tedy přidělit každému zaměstnanci). O příspěvek můžete u zaměstnavatele přímo požádat, konečné rozhodnutí pak závisí na něm.
Zákon již neupravuje podmínky trvání pracovního poměru v době poskytnutí příspěvku, dovolenou lze tedy teoreticky čerpat i v případě, že váš zaměstnanecký poměr se zaměstnavatelem, který vám příspěvek udělil, mezitím skončil.
Dobry den – mam dotaz. Jako zamestnavatel mohu poskytnout prispevek na rekreaci až 20 tis ,ale zaplatim z toho 19 procent dan na financni urad. Je to tak?
Mám dotaz zda může žádat bývalý zaměstnanec nyní v důchodu příspěvek z FKSP na lázeňský pobyt pro sebe i svou manželku???
Dobry den je prosimvas pravda.že v ČEZU prispivaji na dovolenou?A kdyz ji zamestanec nevyuzije,muze jej vyuzit prislusnik rodiny?
Dobrý den,
zaměstnancům poskytujeme benefity různé podle směrnice např. i na rekreaci z fondu sociálních a kulturních potřeb tzn. po zdanění. Když si přinese zaměstnanec doklad za rekreaci, tak mu ji proplatíme. Podle mě jde pořád o nepeněžní plnění a zaměstnanec nic dodaňovat nemusí. I kdyby to tak nebylo, tak přece můžeme tvrdit, že to koupil zaměstnavatel a předal zaměstnanci. Nevím proč se řeší kdo to koupil, když výsledek je stejný? To ať mi prosím někdo vysvětli jak to tedy je? Důležitý je podle mít doklad a je jedno zda to koupil zaměstnavatel, nebo zaměstnanci bylo proplaceno.
Dobrý den,
na internetu jsem našla, že je možné příspěvek čerpat i pro rodinné příslušníky.
Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Podle znění pokynu GFŘ D-22 k § 6 odst. 9 písm. d) ZDP může plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance pro daňové účely založit zaměstnavatel nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i např. na faktickém soužití, neposkytuje-li zaměstnavatel plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního právního předpisu (např. podle vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, dále jen „FKSP“).
Co je přesně míněno „rodinný příslušník“? Jsou to i sourozenci, rodiče? Na koho může zaměstnanec příspěvek čerpat a je nutné, aby byl součástí té dovolené? Například když se zaměstnanec rozhodne poslat na dovolenou maminku se synem.
Děkuji za odpověď.
S pozdravem
Jana Kurková
Dobrý den,
Na jiných stránkách (portal.pohoda.cz) jsem našel jiný výklad příspěvku na dovolenou a jeho osvobození od daně.
Příspěvěk na dovolenou: Pro zaměstnavatele to znamená nedaňový náklad, u zaměstnance je to daňově osvobozený příjem v případě, že se jedná o nepeněžní plnění.
To znamená, že zaměstnanec nemůže obdržet částku v penězích, ale zaměstnavatel uhradí např. zakoupený zájezd přímo cestovní kanceláři (dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP). Jakmile by zaměstnanec dostal uvedené peníze v hotovosti nebo na účet, musely by se zdanit ve mzdě včetně sociálního a zdravotního pojištění.
Je dle Vašeho názoru podobný výklad správný nebo je rozhodující obsah (tedy doložitelné využití prostředků na rekreaci – proplácení proti faktuře) před formou, tedy že nerozhoduje to, zda platí přímo zaměstnavatel nebo zpětně proplácí zaměstnanci jím uhrazené faktury.
Děkuji za odpověď,
Dobrý den pane Čechu,
omlouváme se za pozdní odpověď. ano je to tak. V případě, že by zaměstnanec dostal peněžitý bonus na dovolenou, musel by se zdanit.
V případě nepeněžitého bonusu se příspěvek nemusí danit, je tam ale limit 20 000 Kč ročně.
Zákon o daních z příjmů v paragrafu 25 stanoví, že za daňově uznatelné výdaje nelze považovat
nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě
1. příspěvku na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce
2. možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení (s výjimkou pracovnělékařských služeb a výdajů vynaložených na provoz vlastních vzdělávacích zařízení a odborný rozvoj zaměstnanců).
V případě, že zaměstnavatel poskytne zaměstnanci formou nepeněžního plnění příspěvek na tuzemský či zahraniční zájezd, vstupenku do divadla, na výstavu nebo sportovní utkání, bude jeho poskytnutí bez ohledu výši příspěvku na straně zaměstnavatele výdajem daňově neúčinným.
Daňový režim těchto příspěvků u zaměstnance upravuje stejný zákon v § 6 odst. 9 písm. d), podle kterého je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům
– ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení,
– ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce,
– jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena nejvýše částka 20 000 Kč.
Podmínkou daňového osvobození na straně zaměstnance je nepeněžní forma poskytnutého příspěvku Pokud by příspěvek na rekreaci, kulturu, sport apod. byl poskytnut v penězích, jednalo by se o zdanitelný příjem zaměstnance včetně jeho zahrnutí do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění.