Někteří z nás neřeší, jak bude po jejich smrti naloženo s jejich majetkem. Majetkové dohady jsou však jednou z nejčastějších příčin hádek mezi příbuznými. Věřte však, že dát si majetek do pořádku ochrání vztahy v celé rodině.

Jako příklad jednoho z nejčastějších příkladů uvádíme rodinu Novákových, kteří žijí na vesnici v rodinném domě, ve kterém jsou dvě bytové jednotky. Jednu obývají oni, druhou syn Karel s manželkou. Dcera manželů Novákových žije ve vedlejší vesnici.

Čeho chtějí manželé docílit?

Jelikož se dozvěděli, že syn a dcera nechtějí po jejich smrti v jejich domě žít, je potřeba rozdělit majetek. Současně však chtějí ve svém domě bez obav žít dále.  Všichni se tedy v klidu poradili a rozhodli takto: dům se přepíše na Karla, ten vyplatí sestru Janu a Novákovi si v domě ještě užijí klidného stáří.

 

Darovací smlouva

Advokáti se shodují, že v tomto případě je nejvhodnější sepsat darovací smlouvu. Ta má totiž nesporné výhody. Neplatí se u ní daň z nabytí nemovitých věcí, protože darování nemovitosti není předmětem této daně. Navíc darovací daň je totiž od ledna 2014 zrušena a nahrazena daní z příjmů. Ale ani tuto daň nebude muset syn Karel platit. Darování mezi rodiči a dětmi je od placení daně z příjmu osvobozeno.

 

Věcné břemeno

Ačkoli se jedná o rodinu, je nutné vše právně ochránit. V tomto případě je nejvhodnější zřízení věcného břemena. e vztahu k rodinnému domu to bude věcné břemeno bydlení a ve vztahu k okolním pozemkům, například zahradě, na které by chtěli rodiče pracovat i odpočívat, by se jednalo o věcné břemeno užívání. A tady by se nemělo zapomenout, jestli se za užívání břemena bude platit (nebo bude užívání bezúplatné), zdali bude užívání výlučné, nebo společné s vlastníkem nemovitosti a samozřejmě jestli se rodiče budou nějak podílet na úhradě nákladů spojených s užíváním domu tedy na spotřebované elektřině, plynu a podobně. Věcné břemeno je samozřejmě také nutné zapsat do katastru nemovitostí.

Vše si ale pořádně rozmyslete. Ani věcné břemeno nezaručuje stoprocentní ochranu od nuceného vystěhování. Kdyby se syn Karel dostal do dluhu a nemovitost by šla do exekuce, věcné břemeno zaniká.

 

Vyplacení dcery Jany

Syn Karel nyní musí vyplatit sestře cenu za polovinu domu. Peníze však nemá a tak si musí půjčit. Odhad domu byl 3 miliony Kč, Janě tedy náleží 1,5 milionu korun. Podle finančních odborníků je zde schůdné řešení a tím je hypotéka, případně úvěr ze stavebního spoření. Půjčky banky poskytují se splatností nejvíce deset let a s úrokovými sazbami od 4,9 % ročně a výše. Při této úrokové sazbě a desetileté splatnosti by ale měsíční splátka půjčky činila necelých 16 000 Kč.

 

 

Manželé se tak maximálně zasloužili o to, aby ve svém domě žili v poklidu a bez zbytečných hádek. Současně se také zasloužili o dobré vztahy mezi svými dětmi, alespoň se se jejich následného majetkového dědictví týče.

 

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *